A jsem zase u toho, broušení pilníkem je rozhodně reálné a docela přesné ale produktivita je tragicky nízká. Bruska s dvěma kotouči udělá službu. Je sice hlučnější ale výsledky jsou vidět hned první den. Následné jemné dopilování pilníkem už je pak jen radost.
Dnes jsem ve Feroně ztrávi notnou chvilku nad různýmu tloušťkami plechu, ze kterých bych udělal příčné vzpěry. 
Plechové tojůhelniky by řešily dvě věci najednou. jak Příčnou vzpěru, tak váhovou vzpěru lehátka. Jejich hlavní problém je ale váha. Po někorikeré zpočítání a ujištěni s prodavačem že musim koupi celý plát 2x1m jsem to vzdal a vretil se k pracnější variantě, vyřezávaných tyček.
Ve Feroně jsem nakonec našel přesné vinkliky a z materiálu, který rozhodně vzbudil důvěru, už díky tomu jak šel špatně vrtat. Nakone kamarád musel s rozbruskou vypomoc.
Druhé “spací” patro mne zaskočilo realizací uhlopříčně ložených vzpěr. Varianta hliníkových trojůhelníků by byla super. ale ta váha plechu je neakceptovitelná.
Musím na to nějak jinak.
Základní konstrukci jsem vyšvihl za odpoledne. Co mne ale zaskočil je profil, který bude držet kola.
Různé plechy či profily z hliníku mi přijdou stále nedostatečné a také jsou moc velké a mají přeshay přes profil.
První pokusy vrtání přesných děr do hliníkového profilu dopadly tragicky. 
Bez ďůlčíkovače vrták po hliníku běhá jak splašený a vše několikrát přeměřovat také zdržuje. Koupil jsme tedy stojan na stojanovou vrtačku a do ní dal svoji starou vrtačku uplně to stačí a přitom to ani tolik nestálo.
Po letošní sezóně a několik výletech, které jsem podnikl s přívěsem Nomad, jsem dospěl k závěru že kolo utáhne podstatně víc. Člověk tak může získat kvalitnější spaní, stále v suchu, aniž by musel ráno balit mokrý stan a večer se do něj zase ukládat.
No a pak jsem na internetu uviděl tento projekt.
Myšlenka byla na světě a nyní už jen realizace. Nejprve si řekněme hlavní kritéria přívěsu:
1. Musí na sobě mít prostor pro sapní. Lehce rozložitelný, zbalitelný a rozbalitelný pohodlně i za deště.
2. Jelikož na něm povezu hodně věcí bude to dvoukolka. Rozchod kol bude stejný jako u trojkolového lehokola.
3. Musí být dostatečně úzký aby prošel dveřmi. 90cm.
4. Jelikož přívěs sám o sobě bude něco vážit a konfort cestování nechci omezovat, přijde na kolo domontovat motorek. Někde potřebuji umístit solární panel a baterii. Standardyzované panely letošního roku jsou 1 x 1,5m. Takže tím mám dané celkové rozměry pěřívěsu, musí se skovat pod panel.
Během kreslení projektu mi přišla na mysl spousta další a dalších věcí, které přívěs musí splňovat. Tím ale nebudu zdržovat.
No a pustil jsem se do kresnení. Různými variantami tvarů, detailů, jak se bude přívěs skládat, montovat a fungovat, jsem pokreslil celý blok
Máme září a je čas na přívěsu začít pracovat a ne jen teoretizovat, abych vše stihl přes zimu a příští sezónu mohl již někam vyrazit.
