CINK tv

  Ač ráno drobně poprchávalo, tráva se zdála suchá. Nevěřil bych ale, kolik problémů měl náklaďák dostat se na pozemek. Nejen že musel posunout kontejner hodně za zadní nápravu aby ji více zatíži, ale přiložil tam ještě zvedací rameno a uplě zadní kola zvedl, tak aby poháněná náprava byla maximálně zatížená. Jen jsme se midlili aby nezačalo pršet, to by z tama už vůbec neodjel.

  Kontejner hezky sedí. věřím, že těch pár let, než bude skleník (Earthship)  dokončený, tak vydrží.
  No a nyní mam kam skládat nářadí a drobné stavební věci.

Srovnávám plochu pod kontejner, tak by stál vodorovně.

Po skoro roce shánění pozemku vhodného na Earthship se mi podařilo takový sehnat. Nenaradrmo se říká, že pod svícnem je největší tma. Pozemek je 3 minuty chůze od domu co bydlím .

Jižní svah je akorát dlouhý. Jen ta šířka by mohla být lepší ale na první verzi a testovací Earthship skleník kde budu pěstovat ryby a rostliny to bude uplně stačit.

Dnes jsem nasadil první dvacítku ryb.

Aquaponie je udržitelná produkce jídla – neboli spojení akvakultury s hydroponii.

Akvakultura je cílevědomé vodní hospodaření s cílem dlouhodobé produkce ryb, zatímco hydroponie je pěstování roslin bez pudy přímo ve vodě.
Více najdete na wikipedii a také je tuna návodu a popisu a seminářů na webu ke stažené.

Jelikož celý projekt je velmi zajímavý a rozhodně se dá považovat za jednu malý dílčí blok celého eko-bylení, rozhodl jsem se jej nejprve vyzkoušet doma v menším rozměru a amaterských podmínkách s minimálními náklady.

Jak je z principu a obrázku jasné musím zajisti pokud možno plynulou a nepřetržitou cyrkulaci vody mezi rostlinami a rybami. Abych nemusel mít víc různých čerpadel využiji na vracení vody zpět k rybám pouze gravitaci. Což mne ale pak limituje jak vysoké rostliny budu pěstovat neb okna nejsou zase tak vysoká.

Vodní hladina u rostlin, které jsou v keramzitu, na kterém se časem vypěstují „dobré bakterie“, musím stále pracovat. Ve smyslu, že hladina musí keramzit zaplavit a pak se zase vypustit. Na internetu jsou různé mechanismy, ale pouze jeden mi přijde maximálně vhodný, neb neobsahuje žádné pohyblivé součásti.

Z dostupné literatury jsme vyčetl optimální výšku keramzitu a minimální velikost vodní nádrže aby to ještě dávalo smysl a mohlo fungovat. Bohužel z prostorových důvodů jsem musel volit více menších nádob na rostliny.

Abych zajistil že čerpadla nikdy nevynechají a ryby tak neleknou na udušení, protože okysličování vody je maximálně důležité, rozhodl jsem se dát do systému dvě čerpadla paralelně. V reálu pojede pouze jedno. Čerpadla jsou na 12V a tak je budu napájet ze solárních panelu přes rele. Když budou baterky vybité a panely nebudou stíhat, rele vypne a zapne se druhé čerpadlo, které bude napájené normálně ze zásuvky. Tzn provoz takového systému by měl být pak poměrně dost levný a v budoucnu by tento princip měl dobře zapadnout do „Ostrovního“ systému eko-domu.

Jedno z úskalích ekodomu je možnost vařit na plynu. Vaření na elektrice, která je získávaná ze solárních panelu je dost drahý špás. Na druhou stranu biomasa, která je produkována chodem domácnosti a zahrady je nevyužitá. Proč tedy nezaměstnat bakterie k produkci methanu, který poměrmě dobře hoří . Nejen že je možné využít tento plyn v kuchyni, ale i v topení. Je možné využít také zbytkové teplo při jeho výrobě pro ohřev.

Zase jako každý větší projekt musí začit i tento teorií, které je na internetu dost, tak drobnými pokusy. Proto jsem sehnal tři sudy a podle návodů vybral jedno schéma, které je možné v amaterském prostředí zrealisovat.

Cílem je zjistit kolik vyprodukuje plynu běžná domácnost a to jen ze zbytku od jídla. Napojení na kanalizaci by bylo technicky moc náročné.

V prvním sudu bude vlastní biomasa. V druhém sudu budu uchovávat methan a probublávat jej skrz vodu, která naváže část oxidu uhličitého. Třetí sud bude fungovat jako přirozený tlakovač, který zajistí konstanttní tlak do sporáku. Ještě musím sehnat starý sporák, který bude venku. Vše dělám na zahradě daleko od domu. Přeci jen plyn je plyn.